O komunistech, kotlebovcích, levici a pravici.
Tak začnu těmi komunisty. V Česku patří k dobrému tónu a vychování, pokud jste aspoň trochu známější osoba, při zaslechnutí slova komunista se otřást hrůzou, podle možnosti si i odplivnout. Ta „naše“ komunistická strana má volební výsledky kolem 15%, což znamená, že jejími příznivci je nejméně půl milionu občanů. Co to je za občany? Jsou to asociálové, kriminálnici, provokatéři, vandalové, nemakačenkové? Myslím, že ne. Jde nejen o starší lidi, kteří celý život poctivě pracovali, ale i o lidi velmi mladé, obvykle s vyšším než základním vzděláním a nadprůměrně angažované. Naše parlamentní strany, ještě než vůbec nějaké volby začnou, slibují, že s takovou stranou rozhodně do koalice nepůjdou, a ohánějí se přitom útokem na Zimní Palác, Gottwaldem, procesy a Filipovými blahopřáními do Severní Koreje. No jasně, všechno to jsou průšvihy, které dějiny pečlivě zaznamenaly. Ale já v tom vidím problém: Tady přece vůbec nejde o Filipa a procesy; ta rétorika o nemožných koalicích především společensky vylučuje těch půl milionu obyvatel, nepřímo z nich dělá pomýlence neschopné vlastního uvažování, či snad dokonce protistátní živly. Jsem si jist, že vzít půl milionu obyvatel příležitost rozhodovat o dění v Česku a jeho směřování je „luxus“, který si Česko nemůže dovolit. (Snad někdo nevytáhne strach z nového Února.) Mluví-li se o rozdělení společnosti, pak tato okolnost je jeho první brázdou.
Právě se dovídáme, že na našem spřáteleném Slovensku se uskutečnily volby a že v nich dostala nemalý počet hlasů strana jakéhosi Kotleby. Současně jsme informováni, že jde o stranu radikální, pravicově extrémistickou a já nevím ještě jakou, zkrátka že jsou to samí bubáci. Přiznám se, že já, ač se snažím na plný pecky, těm přídavným jménům nerozumím. To ale nevadí. Všechny ty hodné slovenské strany se vyjadřují, že s těmi bubáky rozhodně do koalice nepůjdou, i kdyby Slovensko měla postihnout katastrofa ve formě úřednické vlády jmenované prezidentem. To ale není dobře. Nikde, ani v komentářích vždy správně informovaného Palaty, jsem nezaznamenal, že by se někdo zamyslel nad důvody onoho volebního úspěchu, nedej bůh že by se pokusil o dialog. Právě absence toho dialogu totiž způsobí ještě větší „radikalizaci“ oné strany: Když oni (Fico a spol.) se s námi nebaví, tak ještě přitvrdíme. Výsledkem bude další posílení politické pozice kotlebovců.
Trochu mimo shora uvedené téma se chci vyjádřit ke kategoriím levice a pravice.
Především, jaký je rozdíl mezi pravicovou a levicovou politikou: Pravicový politický názor je názorem přirozeným, vycházejícím z elementárního lidského myšlení. Jeho zastánci se domnívají, že lidé mají dost vlastního rozumu a že vláda má nechat člověka svobodným, aby se především sám postaral o svoje živobytí, a že vláda se má řádně starat o obranu, školství atd., k čemuž nechť si vybere daně, pokud se jí to podaří. Levicový politický názor naproti tomu považuje lidi za neschopné rozhodovat o sobě samých a svobodu za zdraví nebezpečnou. Jeho zastánci se domnívají, že lidem je potřeba určovat nejen co mají dělat, ale i jak. Určují, aby se lidé živili takovým způsobem, při němž se vybere více na daních, a aby především sami lidé již při volbě způsobu své obživy na tuto okolnost mysleli.
A jak je to v Česku: ČSSD, poté, co se zbavila Paroubka, už není tou nejlevicovatější z „velkých“ stran. Typicky levicovými stranami jsou TOP09 a ANO. Postoje TOP09, když už není ve vládě, trochu odeznívají, ale pamatujeme si reglementační a ignoranční snahy Kalouska, Drábka a Schwarzenberga. ANO je přítomností a jeho prosazování různých nařízení je předmětem aktuálních diskuzí.
A jak je to s tou pravicí? Teoreticky by jí mohla být ODS, kdyby za sebou nevláčela skandály, které neumožňují brát ji vážně.
Radomír Mikeska
Kdo nás žene do Putinovy náruče?
Před rusofily si nemůžeme být ničím jisti. Kdo nás žene do Putinovy náruče? Dalších 25 znaků nepovažuji za potřebné.
Radomír Mikeska
O pravicovém a levicovém populismu
„Pravicový populismus“ na mě bafá z médií co chvíli a já jsem dlouho nevěděl, co to je. Naposledy na mě vybafnul z České televize a v tom to na mě přišlo: Napsal jsem dotaz.
Radomír Mikeska
Reflexní oděv aneb co se nesmí dělat v kuchyni
Reflexní oděv aneb co se nesmí dělat v kuchyni
Radomír Mikeska
Kdo to je, ta Merkelová?
Jsou evropští politici jen dobře placenými figurami? Měli by nechávat paní Merkelovou, aby za ně řešila hlavní problém současnosti?
Radomír Mikeska
Co dělat 4. ledna v pět odpoledne, když nemáte rádi Miloše Zemana
Věnováno blogerům a jiným komentátorům, kteří nesnášejí prezidenta Zemana a kteří masochisticky poslouchají jeho výroky a pak napíší komentář o tom, jak to bylo hrozný.
Radomír Mikeska
Jak by vypadala evropská unie, kdyby Němci vyhráli válku
Úvaha o alternativním politickém vývoji v Evropě a o tom, jestli by němečtí lídři prosazovali stejnou politiku jako nyní
Radomír Mikeska
Merkelová bude dnes v Bruselu psát důležitý příběh
Připomenutí prosincové historie a rekapitulace výhledu vztahů s Ruskem aneb co udělá prezident Obama s Aktem o podpoře svobody Ukrajiny
Radomír Mikeska
Jak paní Merkelová prokakala Jižní proud
aneb turecké hospodářství předčí evropské aneb na území EU nebude žádný plynovod vlastněný Rusy, protože nebude žádný.
Radomír Mikeska
O blogerech, kterým se nelíbí pořady na ČT24
aneb Kmoníček má rád koninu aneb o adrenalinu a telenovelách.
Radomír Mikeska
Robert Fico: Příští český prezident?
aneb Stručný návod jak rozdělit Česko. Chtěl jsem u tohoto stručného perexu skončit, ale idnes hlásí, že to je moc krátké. Jenže já nechci, aby to bylo delší.
Radomír Mikeska
Svět není zdaleka dokonalý, řekla Mary
Ze všech lidí, kteří řekli tuto větu, jsem si vybral jednu australskou dívku, a odvolávám se na ni: Svět není zdaleka dokonalý, řekla Mary Daisy Dinkle.
Radomír Mikeska
O čem bychom v Brně neměli hlasovat a o čem ano
Záležitost brněnského nádraží je v Brně otázkou číslo jedna. ANO a Žít Brno je to jedno.
Radomír Mikeska
Koalice se dohodla na kurzarbeitu
„Myslím si, že dnešní jednání koaliční rady otevřelo cestu k finální dohodě na podobě kurzarbeitu,“ řekl novinářům po schůzce premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Radomír Mikeska
Máme my ministra zahraničních věcí?
V ČR existuje nějaký úřad pro kontrolu informací, který aktuálně p. Zaorálka upozadil
Radomír Mikeska
Díky ebole je na Ukrajině klid a mír
Na východní Ukrajině je klid a mír, spokojené obyvatelstvo si užívá výdobytků své práce. Tak aspoň vypadá situace podle médií.
Radomír Mikeska
Příspěvek k diskuzi o zpravodajství v ČT
Inspirován půlnočním článkem p. M. Němce k tématu zpravodajství v ČT jsem se rozhodl trochu porušit zásadu, že korespondence by se neměla zveřejňovat, a přináším doslovné znění (zkopírovaný text) korespondence mezi mnou a ČT (bez dalšího komentáře).
Radomír Mikeska
O přednostech monopolu na informace
On the virtues of the monopoly on information. Über die Vortaile des Informationsmonopols. О достоинствах монополия на информацию. O перевагe монопольнoгo правa на інформацію.
Radomír Mikeska
Několik poznámek k problematice biomasy
A few comments on the issue of biomass Etliche Bemerkungen zur Frage der Biomasse
Radomír Mikeska
Konfigurátor na hlavu
Článek nejen pro pány. Nakonfigurujme si vlastní svět. . .
předchozí | 1 2 3 4 | další |