Návratu pravice v Česku se už nedožiju

Jsem aktivní pravičák v mezích zákona, a proto jsem z aktuální pravicové politiky nešťastný.

My modří letci jsme volby vyhráli – nevyhráli, vládneme s nožem na krku a podpora veřejnosti klesá. Nikdy jsme nemohli počítat s podporou oranžových a narůžovělých, ale asi jsme nečekali, že právě seriózní pravicový občan nám přestane fandit tak, jak jsme toho právě svědky.

Kdo volil pravici, volil reformy. Věděl, co dělá a počítal se vším, protože věděl, že pacient potřebuje bolestivou terapii. Co ale vidí?

Zdravotnictví. Povykující zakomplexovaný skautík vystřídán yettim, jenž za sebou vláčí exotického skřeta, 30 korun za úkon a zrušení jediné důvěryhodné nemocnice v Brně. Pro mě je těch 30 korun jednou za měsíc šmátrání po kapsách a hledání drobných, pro kamarádku Lenku, která z jednoho platu živí kromě jiných i čtyři nezletilé, docela nářez. Schválně, vy co ty usmrkance nemáte: když máte čtyři děti, kolikrát týdně jdete k doktorovi? Cé je správně, jste tam pořád.

Daně. To je fakt průšvih. Už víme, že se nic nezjednodušilo. Už víme, že nižší nebudou. A zrušení leasingu, odčitatelnosti pojištění a společného zdanění manželů, tohle si národ bude dlouho pamatovat a neodpustí. Jak to, že ti leasingoví manažeři jsou takový ořezávátka a nedokázali vymyslet to, co ti stravenkoví? Sice dobře jim tak, ale špatně nám.

No, můžeme se vymluvit na koaliční partnery? Vymlouvat se můžou v samoobsluze, že jim přivezli pozdě rohlíky. To jsou lidi, kteří berou podprůměrné platy. Od předsedy vlády výmluvy neberu.

Policie. Policajty velmi, ale velmi nemám rád. Jako živnostník a technik miluju slovo produktivita. Tady ale nevím, kam by v této souvislosti zapadlo. Náklady na jednoho policajta jsou průměrně zhruba jeden milion ročně (plat, pojištění, technika, telefon, cestovné, ...). Co nám za to dávají? Vyplatí se to? Vím to přesně: nevyplatí. Představme si, že zrušíme sto (tedy řádově procento) policajtů; tím ušetříme sto milionů, které můžeme dát na sociální program. Sníží se bezpečnost v tomto státě? Ne, nesníží a slušným lidem se bude lépe dýchat. Ukájejí se na malých rybách, buzerují slušné lidi. A hlavně: Ty nejlepší, kteří nám „omylem“ dopomohli k volebnímu úspěchu „jsme“ poslali do háje.   

Momentálně se všichni bavíme diskuzí o prezidentských kandidátech. To je funkce, která dnes nemá nic společného s operetním pojetím éry Havla, k němuž se blíží profesor Švejnar, ani s antickým narcisistickým neroismem, k němuž tenduje profesor Klaus. To chce člověka pragmatického, protřelého a zkušeného, který zná tuto zemi a její folklór a který ví, kdy a nač zatlačit. Mám svůj tajný tip: Navrhuji toho stravenkového bosse, který uzavřel obchodní smlouvu na přijetí zákona o stravenkách. Ten jediný pochopil, jak to v Česku opravdu funguje. 

Česko je jako zmije, která žere svůj ocas a postupně se prokousává k vlastní hlavě. Jak to skončí? Sežere si vlastní hlavu nebo ji někdo přetne na dvě části a oddělí hlavu od těla? To nevím, ale je mi jasné, že až zase budou volby, zvítězí oranžový populismus, a to zaslouženě. Pro mě osobně to bude na věčné časy. Ale doufám, že někdy zase jinak.